Prováděl jsem teď trochu úprav a refaktoringu a narazil jsem na jednu věc. Je jím Action View Helper. Použití tohoto helperu se zdá jako velká výhoda ve znovupoužitelnosti kódu. Bohužel je to matoucí. Znovupoužitelnost sice získáte ale zejména na úkor výkonnosti. V tom nepoužívat dále tento helper mě utvrdil článek Ryana Maugera, tohle je tak trochu jeho volný překlad.

Základní věci pro překlady jsou v Zend Frameworku už dlouho - viz. jeden starší článek, teprve od Zend Frameworku 1.9.x je ale možné použít vestavěnou podporu množných čísel v překladech. Již poměrně dlouhou dobu se toto rozšíření schovávalo v inkubátoru a od verze 1.9. je konečně ve standard library. Mohl jsem tak opustit svůj ošklivý workaround pro množná čísla a použít standardní řešení. Nebylo to tak úplně pravda, použitelné to bylo až od verze 1.9.1, ale o tom později.

Dnes jsem skončil se Subversion. Veškeré repositáře jsem převedl na Mercurial. Měl jsem k tomu víc důvodů. Asi ten nejdůležitější byl ten, že se Subversion se mě oproti Mercurialu pracovalo dost nepohodlně, druhý byl ten, že v práci používáme Mercurial co si pamatuji a pořád se mi to pletlo, dost často jsem u sebe na VPS dělal hg st a zejména hg ci -A a ono nic.

Tak jsem konečně snad dorefaktoroval všechny knihovní třídy a třídy pro modely do namespaces, jak jsem psal posledně. Jak jsem uvedl v článku o autoloadingu, tuhle změnu je dobré nějak výhledově naplánovat, pokud uvažujete o přechodu na Zend Framework 1.8 a novější. Já jsem tam měl ani něco okolo 10 knihovních a 20 tříd pro modely a předělat to bylo pěkně otravná a zdlouhavá práce. Když to jen tak přejmenujete tak se stejně najdou místa, kdo jste to opoměli. Někdo, kdo má rozsáhlý web může mít klidně okolo stovky model tříd a to už je pak skoro nereálné to předělat a pokud tam někdo má ještě 100-ky unit testů…

Tak jsem konečně jakž takž předělal aplikaci stránek a blogu na Zend Framework 1.8.x, zejména tedy na využití nového bootstrap mechanismu v Zend_Application. Musím říci, že proti stávající bootstrap třídě to tedy byla docela změna. Pokusil jsem se maximum věcí nasypat do konfiguračního souboru aplikace a jednoduše tak využít integrovaných resource modulů.