V souvislosti s počínající krizí na akciových trzích a volbách v Americe ustoupily pomalu do pozadí informace o energiích, ale nenechme se mýlit. Žádný s faktorů, které zásadním způsobem ovlivňují ceny energií (a ropou především), se pořád nemění. Ať už ropa stojí 80 nebo 100 dolarů, je pořád o více než polovinu dražší než loni a zásadní faktor, kterým se cena určuje - nabídka a poptávka, se nemění. Poptávka pořád převyšuje nabídku. A jsou tu i další signály, které pořád svědčí pro to, že v budoucnu se nám lépe nepovede.

Často poslední dobou slýcháme zprávy jako "ekonomika drahou ropu zvládá", zejména mě zaujal příspěvek na na ČT24 - vědci z Cambridge zjistili, že vyčerpání zásob ropy zatím nehrozí. Opakovaná vyjádření pana Loužka o tom, jak geologický průzkum předpokládá objevy v řádu miliard barelů nebo dokonce, že okolo roku 2018 bude nabídka převyšovat poptávku, jsou dohady, které stojí na hodně slabých základech. Důkazem jsou jasná statistická data, www.theoildrum.com je jich plný. Od 60. let je každoročně objem nově nalezené ropy menší než vytěžené, v nalezení dalších superobřích polí nevěří snad už žádný z geologů.

Dokonce i americký prezident prosí šejky v Saúdské Arábii aby povolili kohoutky, Američané začíná pomalu doplácet na drahou ropu (a na oplátku nabízí hlavně "ochranu" = zbraně), která jejich počínající krizi jen přiživuje. Nevím nevím, podle mě se moc o zvládání mluvit nedá.

I v českých luzích a hájích se už konečně začínají objevovat první vlaštovky, zejména nový server www.energybulletin.cz mě potěšil, přináší aktuální informace o problémech energií přejímané z různých zdrojů v češtině. Z poslední doby je tam odkaz na zajímavý článek o odhadu budoucího vývozu ropy a jejích produktů největších světových producentů. Zaměřuje se na souvislosti vývozu a lokální spotřeby producentských států. Názorným příkladem budiž Velká Británie, která v roce 1999 vyvážela okolo 1 mbd. Za 7 let už musela dovážet. Snižování objemu vývozu suroviny poté, co vyvrcholí její těžba je dost rychlé. V případě Ruska (které nás asi bude zajímat nejvíce), je očekávaný pokles čistého exportu 8.2%/rok +- 4%. Konec exportu Ruska by tak nastal okolo roku 2024. Na nalezení těch prognózovaných miliard barelů je tedy ten nejvyšší čas.

Zdražovaní cen energií tak bude neustále pokračovat a ovlivní život jednoho každého z nás a to bezpochyby negativně. V tomto světle prasklou bublinu hypotečního trhu v USA, která odstartovala problémy po celém světě, můžeme jen uvítat, mohlo by dojít k omezení spotřeby. Ovšem existují i mnohem pesimističtější odhady, které naznačují, že částečné vyrušení vlivů nebude dostatečné a výsledek může být daleko horší - naše zaměstnání, bydlení, úspory, náš pohodlný způsob života, budoucnost našich rodin a plány na spokojený důchod - to všechno může být vážně ohroženo - říká trochu věštecky laděný článek ve slovenských Hospodářských novinách z poloviny prosince minulého roku. Uvidíme, co si pro nás budoucnost přichystá.