Poté co splaskla hypoteční bublinka a rozjela se ekonomická recese, ropa spadla ze svých 120 dolarů na barel někam pod 50$. Od té doby pak bylo v ropném odvětví několik pěkných problémů, zejména s havárií na plošině BP, ale i přesto, nebo spíše právě z toho důvodu, se ropa opět šplhá k 90 dolarům za barel a vůbec se jí nechce zpět. Je jisté, že velkou zásluhu na tom má slabý dolar a neustálá snaha FEDu produkovat další a další likviditu. Nicméně i sami analytici přiznávají, že stav trhu s ropou naznačuje situaci s nedostatkem komodity a proto stále rostoucí cenu. Roztáčí se tak opět smrtící spirála drahých energetických vstupů a tím začínají stoupat náklady na vše, včetně potravin.

Ohledně pravidelného reportu IEA se změnila jedna důležitá věc. Analýza agentury říká, že pro země OECD došlo k vrcholu spotřeby ropy, ta nadále bude klesat a to poměrně razantně. IEA to v podstatě musela zkonstatovat, aby jí vyšlo množství zásob a stále rostoucí spotřeba zejména a Asii. IEA konstatuje, že stále větší množství energie z ropy bude v zemích OECD nahrazováno alternativami, jednak těmi "ropnými" jako jsou ropné písky a břidlice ale zejména tekutým zemním plynem a v neposlední řadě elektřinou a zejména uhlím. Samozřejmě že jedním dechem dodávají, že tento scénář pro náš svět neznamená v horizontu nejbližších několika desítek let žádný problém.

Většina lidí okolo "peak oil" se shoduje, že tento "alternativní" scénář je v nejbližších letech nereálný. Prvním důvodem jsou zejména finance. Celý svět , energetické firmy nevyjímaje, škrtá kde může a přesně opačným směrem jdou náklady na těžbu. Ta je stále obtížnější a nákladnější. Stejně tak vývoj nových a alternativních technologií, jejiž výsledek je stále ve stádiu "alfa" a cenově se ani náhodou nedá s rovnat s klasickými fosilními palivy.

Co tedy v podstatě znamená snížení spotřeby? Prostě se bez té energie budeme muset nějak obejít = poklesy a stagnace ekonomik = snižování životní úrovně obyvatel.

Mnohem aktuálnější je ale další vlna problémů ekonomického a finančního charakteru. Zalátání problematických děr po hypoteční a bankovní krizi se zatím řeší monetární expanzí a to jak v USA, tak v Evropě. Ta ale podle všeho nefunguje v delším časovém horizontu a problémy se již přelily do národních hospodářství jednotlivých zemí, dluhy neustále rostou a státy začínají krachovat. Žádné zásadní oživení se nekoná a konat nebude. Nezaměstnanost opět stoupá a to zejména mezi absolventy - na to velký pozor, to může velmi rychle znamenat sociální výbuch. I mainstream se jednohlasně shoduje v tom, že situace příští rok lepší rozhodně nebude.

Zatím monetární expanze znamenala v podstatě růst akcií finančních institucí, začíná se už ale projevovat i v komoditách a to nejen energetických ale také v potravinách. Jsme pomalu v situaci jako před potravinovou krizí v roce 2008. Kukuřice a soja nastartovaly raketový růst cen.

Většinový názor těch kdo kriticky sledují dění je ten, že jako první udeří ekonomické problémy, nezaměstnanost raketově vyletí, zda dojde k inflačnímu nebo deflačnímu scénáři zatím pořád není jisté. Energie po krátkodobém propadu půjde opět nemilosrdně nahoru, zašlape veškeré oživení a zasadí lidstvu poslední ránu z milosti, které bude startem k jinému uspořádání světa a života na zemi, který bude muset být naprosto odlišný od toho, na co je většina euroatlantické civilizace zvyklá.