V oblasti těžby ropy a zásob obecně se nic moc nezměnilo. Jasně se ukázalo, jak strategickou surovinou je ropa zejména v souvislosti s problémy v Libyi. Libye ač malý, přesto poměrně důležitý producent velmi kvalitní ropy se stal centrem zájmu USA a zejména evropských zemí. Politické a sociální důvody uváděné jako důvod ozbrojené intervence jsou zejména u evropských států jasnou přetvářkou, protože mnohem horší a krvavější diktatura v Sýrii jim stojí maximálně za vydání rezoluce a "vyjádření znepokojení" nad chováním Syrského režimu.

V souvislosti s výpadkem produkce v Libyi se také ukázalo, že se zásobami Saudské Arábie, které jsou "krví" celé západní civilizace to může být všelijaké. Žádné zásadní navýšení produkce se po výpadcích v Libyi nekonalo. Je proto velkou otázkou, jak se produkce SA bude chovat v dalších měsících a letech. Pokud by došlo k nějakému propadu signalizujícímu peak oil v Saudské Arábii, tak by se konec dnešní západní civilizace velmi přiblížil a tyto signály už se začínají objevovat

V posledních měsících bylo vidět poměrně velké haló ohledně břidlicového plynu, který podle mnohých skrývá novou energetickou spásu a nezávislost zejména pro USA, ale i pro další země. Je to nesmysl a jen další masáž masmédií, která má zakrýt hloubku problému s energií, který dnešní civilizace neumí řešit. Břidlicový plyn je nadějí, že dopady peak oil by nemusely být tak tragické a přináší další možnosti v substituci ropy, ale určitě nepřináší žádné definitivní řešení konce éry levné energie.

Ekonomické problémy tento rok zejména v Evropě udeřily v plné síle. Nejen že se žádné ekonomické oživení nekoná, ale naopak balancujeme na kraji rozpadu Eurozóny, krachu bankovního sektory, a jiných naprosto katastrofálních scénářů. A to prosím jen 3 roky po recesi v roce 2008. Přijatá opatření nemají účinnost a dnes už snad nikdo nehovoří o tom, že v dalších letech bude po ekonomické stránce lépe. Platí to samozřejmě i pro naši zem. Zvýšení DPH a stagnace mezd povede k útlumu poptávky, krachům firem a zvyšování nezaměstnanosti. Jestli se pak ještě přidá škrcení sociálního státu, omezování počtu policistů, tak se připravme na zvyšování kriminality a násilí na ulicích.

Nejhorší je, že není vůbec jisté, co se vlastně v Evropě stane. To je pro nás jako exportní ekonomiku zejména ve vztahu k Německu zásadní. Krachy Eura by vyústily v problémy v bankách, deflaci a pokud by se bankovní sektor zhroutil o úspory přijdeme, pojištění nepojištění. Pokud ECB začne se záchrannými plány, nastoupí zvyšující se inflace, která úspory znehodnotí. Ani jedna perspektiva není dobrá.

Příchod klimatické změny je jistotou, známé jsou i velmi negativní důsledky, které ji budou provázet. Bohužel aktuální situace ve světě nepřeje vůbec tomu, aby jsme jako lidstvo mohli negativnímu působení klimatických změn čelit, zejména snižováním emisí, podporou šetrných technologií, změnám krajiny atd. Dopady změn v podobě záplav, sucha, neúrody, nedostatku potravin, obrovských migrací, budou proto velmi tvrdé a bohužel dopadnou nejvíce na ty nejchudší obyvatele planety.

Energetické a ekonomické problémy spolu do velké míry souvisí a působí spolu negativně na celou společnost. Důsledky působení těchto sil na kapitalistickou společnost vyúsťují v omezování sociálního státu, principů solidarity a zvyšují míru sociální nerovnosti. V situaci, kdy se svět blíží svým energetickým limitům, se začínají projevovat limity růstu a bez růstu není možná existence kapitalistických demokratických států tak jak je dnes známe. Změna tak bude muset dříve či později přijít. Od současných vlád a státní moci to nebude, ty jsou závislé na nadnárodním kapitálu a prorostlé korupcí a budou se jakékoli změně bránit co to dá.

Jedinou nadějí je podle mne změna k nějakým udržitelným společenstvím, která budou žít na zcela jiných principech, než co jsme zatím poznali. Tato nová společnost musí úplně redefinovat vztah člověka k zemi, přírodě a všemu živému. A to podotýkám, že nejsem žádný ekolog. Dosavadní život člověka od pravěku - kultura lidského společenství - není nic jiného než neustálý boj s přírodou, který nelze nikdy vyhrát, vždy musí skončit katastrofou. Žádná forma lidského společenství toto nezměnila ať už feudálně diktátorská, kapitalistická, komunistická a nakonec demokraticko kapitalistická. Potřebujeme poznat a pochopit vznik a průběh dosavadního konfliktu lidské kultury s přírodou a nastavit jiný řád, život lidského společenství musíme podřídit prosperitě biosféry. V této společnosti je pak možné udržet obyvatelnost Země a vstoupit do věku dospělosti a odpovědnosti.

Poslední věty jsem převzal z článku J. Šmajse, který doporučuji každému k přečtení. Nezbývá než jen doufat, že se lidé pokusí poznat svou podstatu a změnit své chování co nejdříve, čas se krátí.