Na the oildrumu byla zveřejněna podrobná aktuální data o produkci ropy a příbuzných produktů a aktualizován výhled ohledně peak oil. Grafy a tabulky zobrazují data mnoha předpovědních modelů a aproximují je. Článek obsahuje i tabulky s přehledem, kde je vidět, jak který model předpovídal produkci za rok 2007 a předešlé a jak mu to vyšlo. Zároveň článek přináší poslední statistická data od Americké agentury pro energii (EIA). Výsledky se moc neliší od předchozích analýz, které na oil drumu pravidelně vychází.

• Sumárně produkce ropy a příbuzných paliv vyvrcholila v červenci 2006 na 85.47 mbp (milion barelů denně) od té doby klesá, poslední data za rok 2007 (9 měsíců) naznačují pokles na 84.32 mbpd. Do toho jsou započítána i paliva z alternativních zdrojů a zemní plyn, takže ne jen ropa.
• Pokud jde o jen ropu (CO - crude oil) a její kondenzáty, peak zůstává na květnu 2005, 74.30 mbpd, rozdíl mezi lety 2006-7 je už solidních téměř půl milionu barelů.
• U zkapalněného zemního plynu se nejvíce težilo v únoru 2007 okolo 8.01 mbpd. Tady to asi časem poleze ještě nahoru.

Celkově to stále vypadá na pokles, i když jsme se dočakali v září zvýšení téměř o 1 mil barelů (2/3 z toho dělal OPEC), což bylo nejvíce od července 2006.

A jak to bude dál?

Ze zprávy plyne, že pokud jde o průměrnou předpověď, tak se nacházíme na produkčním plateau (plochém vrcholu) okolo 81 mbpd se začátkem poklesu okolo 2010 +- rok. Žádný moc velký důvod k optimizmu. Na dalších grafech a tabulkách v článku je pěkně vidět, jak které analýzy předpovídají vrchol, v této souvislosti se jako nejlepší pro rok 2007 ukázala analýza Dr. Ali Morteza Samsam Bakhtiari, který zemřel tento rok v říjnu. Bakhtiari, jako jeden z mála lidí okolo peak oil, pocházel ze země, která je v OPEC - Íránu.

No, uvidíme, osobně jsem tedy na to, co se bude tak okolo 2012 dít poměrně zvědav, věcem, jako zhroucenému americkému hypotečnímu trhu můžeme jen děkovat, že alespoň trochu brzdí světovou spotřebu. Zrovna včera jsem viděl na ČT reportáž o Rumunsku, jejich venkované se nějak extra nehrnou do velkofarmaření a raději zůstávají u malých usedlostí, které zajišťují jejich vlastní obživu. Sice se připravují o EU dotace, ale kdo ví, kdo se bude smát naposled.