Původně jsem se na tomto blogu chtěl více méně monotematicky věnovat světu informačních technologií, telekomunikací atd., ale dnes a asi i někdy příště udělám výjimku. Jedním z tématů, o které se zajímám je energetická bilance současného života a to jaká nás v této souvislosti čeká budoucnost. Poslechl jsem si dnes pořad ČRO 2 Prahy - "Jak to vidí" ze dne 20.11. 2007 a podle mého názoru jde o jeden z prvních pořadů, který celkem otevřeně upozornil na něco co se nás všech už pravděpodobně brzy dotkne - drahé energie.

V pořadu hovořil geolog a klimatolog Václav Cílek a hlavním tématem byla ropa. Na začátku popsal jakým způsobem ropa vzniká a posléze se plynule dostal k úvahám na téma jejího množství a úvahám, jak to s ní bude nadále. Nakonec se dostal přesně k tomu, co se dnes začíná ukazovat stále jasněji, na vrcholu težby ropy se nacházíme právě NYNÍ - viz třeba tento článek. Podle některých úvah začne strměji klesat produkce již po roce 2012. V pořadu zazněla slova o Arktidě a podmořských zásobách. O Akrtidě se až s podivem v poslední době moc nemluví, důvod je nabíledni, se zásobami ropy to totiž moc slavné nebude, o něco lépe je na tom plyn.

Jeden z důležitých faktorů je také cena, podle všeho skončila éra levné ropy, težba z podmořských ložisek je neuvěřitelně drahá - o Artidě ani nemluvě, dalším faktorem je neutuchající poptávka zejména s Číny a Indie.

Problém se však netýká pouze ropy, jak bylo na konci pořadu zmíněno. Týká se energie obecně a zejména toho, že posledních 30 let si většina z nás doslova rochní v totálním energetickém blahobytu. Ceny energií letí a poletí stále nahoru a náš způsob života se bude muset časem asi dost změnit. Otázkou je, jak na to lidé budou reagovat, ale to je spíše otázka pro sociology.

Na druhou stranu je zde určitý ekonomický faktor, například to, že peníze z drahé energie stimulují vědecký rozvoj a rozvoj technologií k hledání nový nalezišť, případně altenativ. Nicméně množství požadované energie a rychlost klesání tyto faktory přebije, rozvoj nových technologií nebude stíhat, nehledě na to, že průzkum a vývoj je většinou sám o sobě dost energeticky náročný. Jeden z důsledků bude to, že se budeme soustředit se na to, co nám ještě zbývá, v našem případě uhlí a jádro. Biopaliva se jasně ukazují jako nedostatečná alternativa, velmi zdražují ceny potravin. V nejbližší době nás tak asi čeká nucené prolomení limitů težby uhlí a nucený rozvoj jaderné energetiky.

Jedno mě však velice mrzí, dnes ráno v rozhlase v upoutávce na včerejší pořad vyzdvihli zejména pasáž o zásobách na 70 let, ale to nejdůležitější, konec éry levné energie a jeho zásadním dopad na celou společnost a náš život ne. Uvidíme, jestli se bude na vlnách našich mainstreamových médií objevovat více takových pořadů nebo zda se bude pokračovat ve chlácholivém duchu stoupajícího, případně pouze krátkodobě stagnujícího ekonomického růstu.