První studie o globálním exportu ropy byla publikována v roce 2004 Johnem Hallocem. Ačkoli to bylo ještě před začátkem růstu cen ropy, poskytuje tato studie další pohled na problematiku ropných zdrojů odlišný od klasického Hubbertovy analýzy. Autor bere v potaz i jiné faktory než jen množství ropy na trhu, uvažuje i nad vlivem situace v exportující krajině, která je nucena se snižujícím se dostupným množstvím ropy k těžbě dělat kompromisy.

Poté, co se začaly objevovat zprávy o snižujících se zásobách ropy na Středním Východě, model země exportující ropu se začal opět dostávat do popředí a stále více lidí se o něj začalo zajímat. V roce 2006 Jeffery Brown předvedl model státu exportujícího ropu, který zahrnoval jak aspekt klesající produkce, tak stoupající domácí spotřeby. Další analýzy potvrdily model pro čtyři největší světové producenty ropy. Výsledky tak ukazují na pokles exportu 6,2% ročně +-4% po dosažení vrcholu produkce.

Následně se na oil drumu objevila studie, která brala v úvahu dostupná data o všech zemích, které se nějakým způsobem podílejí na těžbě ropy. Výsledný graf po menším updatu v roce 2006 vypadá takto.

WOE (World oil export) neuvádí údaje od některých důležitých ropných producentů jako Angola, Irák, Libie, Nigérie a některé další méně významné producenty a tak zanedbává docela velkou část ropného trhu - něco okolo 20%, důvodem bylo zejména to, že k informacím se prostě nešlo dostat, tyto státy je většinou nezveřejňují.

Nakonec i díky neutuchajícímu úsilí Jefferyho Browna se dočkala studie i ohlasu v mainstream médiích, kdy ekonom CIBC Jeff Rubin zmínil tento koncept jako jeden z důvodů, které stojí na pozadí investic do severoamerických nekonvenčních ropných zdrojů.

Poslední rok jsme svědky raketově rostoucích cen ropy, mnoho se napsalo o spekulantech, geopolitických vlivech, trhu, vlivu špatné monetární politiky apod. Proč tedy neaktualizovat pohled i na model země exportující ropu. Na grafu níže můžeme vidět růst cen v závislosti na produkci, je jasné že vlivem vysokých cen dochází k velkému přílivu peněz do zemí, které ropu produkují. Co se pak v těchto zemích děje? Populace těchto zemí roste, roste blahobyt a samozřejmě roste i spotřeba energie jak stále více lidí má přístup k moderním technologiím a výdobytkům naší civilizace (auta, klimatizace, vybavení domácností).

Pokud je situace na trhu taková, že produkce klesá pomaleji než stoupají ceny, výnosy stoupají a je jen malá ochota navyšovat produkci nebo omezovat vlastní spotřebu. Klesající produkce a vlastní spotřeba jdou ruku v ruce, model poklesu exportu ropy pak vypadá nějak takto.

Samozřejmě existují i kritické názory. Pro země, které nabízejí svou ropu na trhu není neustálý růst cen do nekonečna až tak výhodný ani možný, pokud export strategické komodity poklesne pod určitou mez, má to neblahé dopady na ekonomickou situaci celé země. Zatím se ale takové věci nedějí, proč?

Poptávka po ropě je pořád velká, nejzásadnější důvody jsou

• nedostatek alternativ, zejména v dopravě
• státní dotace na pohonné hmoty v mnoha zemích

V krátkodobém horizontu bude nejvíce pravděpodobným faktorem poklesu poptávky ekonomická recese, nicméně tato nemusí být celosvětová, je ale také možné, že poptávka bude klesat rychleji, pak začne klesat i export rychleji.

Již teď na straně exportérů můžeme vidět příklady zemí, které se staly čistými importéry. Je to Velká Británie a Indonésie. Velká Británie je označována za zemi rozvinutou, kdežto Indonésie za zemi rozvojovou. Obě země však vykazovaly stejný trend stoupající domácí spotřeby a klesající produkce. V Indonésii pak následovalo prudké snížení dotací na pohonné hmoty a došlo tak k dramatickému propadu domácí spotřeby. Ve Velké Británii se zatím žádné velké změny nedějí, budeme tak pravděpodobně svědky dramatických dopadů na obyvatele Velké Británie, kteří budou muset radikálně omezit svou spotřebu.

Na oil drumu budou v následujících týdnech a měsících vycházet updatované modely exportních grafů pro nejvýznamnější exportéry s tím, že metodika výpočtů se bude opírat o nová data a to zejména na straně produkce o

• ASPO newslettery
• data ze statistické ročenky BP
• energetické profily EIA pro jednotlivé země
• databázi ropných megaprojektů

a na straně spotřeby

• data ze statistické ročenky BP
• bude analyzována spotřeba na hlavu s přihlédnutím k údajům z předpovědi o růstu populace od Spojených Národů

Tyto modely by nám mohly do budoucna říci, jaké země se stanou do budoucna určující v produkci ropy, kde naopak bude export klesat a jak rychle. Některé zajímavé články a závěry se pokusím zveřejnit i tady, když to budu zvládat.